CO TO TADY VONÍ ANEB ZABOŘTE LŽÍCE, DOKUD JE DO ČEHO

Tak jsem si říkala, že jsme tu zatím neměli nic sladkého. Není za tím záměr: peču ráda, jenom těch strávníků není zrovna moc, takže si to neužívám tak často, jak bych ráda. Asi i proto mám v oblibě recepty, které nemusí být pouze dezertem po hlavním jídle, ale dají se použít kdykoli během dne, jako luxusní snídaně, lehký oběd či večeře, anebo jenom tak, třeba když přijdete vymrzlí z venku a máte chuť na něco sladkého, teplého, voňavého...

Jak už víte, k ověřené klasice ráda přidávám nějakou vlastní drobnost, osobní dotek, ale u tohoto jídla mám tuhle základní verzi asi nejradši. Voňavá pečená jablka, skořice, máslo, cukr... Už víte? Crumble!

Jablečný crumble (2 větší porce)

3 oloupaná jablka zbavená jádřinců a nakrájená na větší kousky

60 g cukru, nejlépe třtinového

kousek celé skořice, pár hřebíčků, hvězdička badyánu

šlehačka k podávání, nebo vanilková zmrzlina, nebo co máte rádi

drobenka:

100 g hladké mouky

60 g studeného másla

40 g cukru, opět nejlépe třtinového

Cukr nasypeme do hrnce, promícháme s jablky a kořením a dusíme na menším plameni pod poklicí doměkka. Není třeba přidávat žádnou vodu, jablka jí pustí tak akorát. Občas zamícháme, aby se nám dobrota nepřipálila. Jablka by měla být měkká, ale ne rozvařená na kaši, a tekutina by se měla téměř úplně odpařit. Když je hotovo (cca 20 minut, ale čas je opravdu jen orientační), vybereme koření a jablka nasypeme do ohnivzdorné formy a necháme vychladnout. Mezitím si zapneme troubu na 160 stupňů a připravíme si drobenku: cukr promícháme s moukou a prsty promneme s máslem, abychom dostali sypkou, hrudkovitou hmotu. Nasypeme na jablka a šup s tím do trouby. Pečeme do zlatohněda asi 25 minut. Crumble můžeme jíst teplý, vlažný nebo studený, dobrý bude pořád. Já mám nejradši tu prostřední variantu, s kopečkem dohusta ušlehané smetany.

Co vy a crumble? Znáte, děláte? S jakým ovocem jej máte nejradši?

Vaše Rop

CO VZNIKLO Z KRIZE A JAK JSEM JI ZAHNALA?

Ropucha měla první blogokrizi.

Nějak mi najednou nepřišlo nic dost zajímavé, internet se mi zdál plný fotek a receptů tak dokonalých, jako moje nikdy nebudou, a padly na mě chmury. Trvaly hezkých pár dní a přiznám se, občas jsem si říkala, jestli má vůbec smysl pokračovat.

Pak mi ale došlo, že nemá cenu Ropuchu srovnávat s ostatními blogožabkami. Píšu pro sebe a pro vás. A tím “vás” myslím všechny ty, se kterými se znám i neznám, ale spojuje nás minimálně jedna věc: máme rádi skvělé jídlo. Cíl ropušího konání je úplně jednoduchý – chci předat dál svou radost z kreativní kuchyně, a pokud se najde byť i jeden jediný člověk, který něco podle mě zkusí a užije si to a bude se olizovat až za ušima a prostě bude mít ze svého jídla radost, stojí to zato.

To jen abyste věděli. A teď: na krizi se báječně hodí domácí vaječňák! Je to panák rumu a dezert v jednom, není to vůbec složité a s vaječňákem z obchodu se to vůbec nedá srovnávat. Kvá! 

Sladce rumové pohlazení

1 slazené kondenzované mléko
200 ml mléka
80 g třtinového cukru
150 ml rumu (neboli “rumu”, protože tuzemák je na tohle prostě nej)

1 vanilkový lusk

4 žloutky 

Vanilkový lusk po délce rozřízneme a vyškrábneme z něj nožem semínka. Do skleněné nebo keramické mísy nalijeme mléko a kondenzované mléko, přisypeme cukr, vanilková semínka a přihodíme i vydlabaný vanilkový lusk pokrájený na menší kousky. Vše metličkou promícháme a zašleháme žloutky. Mísu postavíme nad horkou vodní lázeň (pozor, nesmí se přímo dotýkat vařící se vody) a za častého míchání necháme směs zhoustnout. Když je hustá a horká, odstavíme ji z tepla a přilijeme rum. Necháme vychladnout, občas prošleháme. Přecedíme do láhve s uzávěrem a dáme do chladu. Pokusíme se vydržet aspoň tři dny – bude to ještě lepší! Můžeme ozdobit špetkou skořice.

Dejte mi vědět, jestli tuhle dobrotu zkusíte a/nebo děláte něco podobného, třeba podle archívního rodinného receptu!

Těším se na vás.

Vaše  Rop