pondělí 7. prosince 2015

PROČ KRÁLÍK VYPADÁ JAKO GRILOVANÝ SÝR A CO JE BLOOMER?






















 

Na začátek vám prozradím, že i když jsem naprostou většinu ropušího života prožila v Brně, které mám velmi, velmi ráda, momentálně mám svou noru v jihozápadní Anglii.

Vaření tady se od toho českého trochu liší. Některé věci se tady sehnat nedají nebo jen obtížně (namátkou mletý mák, povidla, pořádný jogurt bez éček a škrobu), něco zase chutná jinak než v ČR (majonéza třeba). Celkově vzato jsou ty rozdíly ale menší, než jsem se obávala.
 
K samotnému receptu. Welsh rarebit je jídlo, které si uvaříte, když nemáte moc času nebo se vám nechce na nákup pro extra suroviny, ale přitom máte chuť na něco rafinovanějšího než chleba s máslem.
 
Welsh rarebit je ostrovní klasika. Existuje na něj asi tolik receptů jako na vanilkové rohlíčky: základ je stejný, ale každý je dělá maličko jinak. Koho to zajímá podrobněji, nechť se obrátí na tetičku Wiki. Jsou tam popsané různé verze téhle dobroty a něco málo o etymologii.
 
Následuje verze, která se osvědčila u ropušáků. Oproti klasice je tam ztracené vajíčko navíc, a název se tak mění na
 
Buck rabbit
 
225g strouhaného sýra (Ideálně čedar – rozhodně nějaký výraznější tvrdý sýr. U nás na celé čáře vyhrává cheddar vintage – pamatuju si, že se v ČR dá koupit třeba v Tescu.)
1 lžíce másla
2 lžičky vorčestru
1 zarovnaná lžička hořčice (Anglická mustard bude – překvapivě – nejlepší volba, ale použijte třeba i dijonskou. Zkrátka nějakou výraznou, bez velkých kousků.)
2 zarovnané lžičky hladké mouky
pepř
4 lžíce piva (pro výraznější chuť) nebo mléka
4 krajíce chleba opečeného v toastovači (Klasický český chleba se na tohle jídlo kvůli své výrazné chuti nehodí – mrkněte po nějakém světlejším, ale zase s pevnější střídkou, než má toastový chleba. Tady třeba mají chleba zvaný bloomer. Na pohled vypadá skoro jako náš český, akorát je prostě světlý a chuťově méně výrazný, což přesně potřebujeme. Nebo vezměte nějaký celozrnný semínkový, to bude taky fungovat.)
4 vejce
sůl
lžička octa
 
Zapneme si troubu na funkci gril (hodně horkou – cca 220 stupňů). Sýr, máslo, vorčestr, hořčici, mouku, pepř a pivo nebo mléko promícháme v kastrůlku a dáme na mírný plamen. Nadále mícháme, až se všechno rozpustí a prolne – pár minut. Výsledná směs by měla mít konzistenci hustého bešamelu, což poznáme, až nám trochu vychladne, protože chladnutím zhoustne. Jde o to, aby se nám ji podařilo namazat na opečené plátky chleba tak, aby nestékala.
Teď si připravíme ztracená vejce. Kdekdo se jich bojí, ale není proč. Možná napoprvé nebudou perfektní (moje nejsou ani napo...mnohé), ale stojí zato. V nížším širším hrnci dáme vařit vodu. Ne moc, tak 5 cm ode dna bude stačit. Přidáme sůl a ocet. K povrchu by měly stoupat velké bubliny, ale voda by neměla prudce vařit – bílek by se potrhal. To je ta správná chvíle na vejce. Můžeme si je napřed po jednom rozklepnout do hrnku a opatrně vlít do vody, zkušení ztracenci lijou přímo. Pokud si nejste jistí, je lepší vařit vejce jedno po druhém a pořádně hlídat a opečovávat. Po vlití do vařící vody začne bílek měnit barvu a konzistenci a „tancovat“ kolem žloutku. Teď si můžeme pomoct lžicí a bílek opatrně nahrnovat směrem k žloutku tak, abychom se co nejvíc blížili kompaktnímu kulatému tvaru. Vejce jsou hotová v momentě, kdy je uvařený (tj. neprůhledný) bílek – 3 až 4 minuty by měly stačit. Opatrně vyndáme z vody děrovanou obracečkou a necháme okapat. Pokud chcete mít vejce výstavní, můžete ještě nožem oříznout případné „nitě“ z bílku.
Čas na poslední fázi. Namazané chleby šoupneme na plech s mřížkou (nebo i obyčejný) a dáme do trouby. Bude stačit pár minut, než se sýr ugriluje do krásné zlatohnědé barvy. Vyndáme z trouby, na každý krajíc přijde jedno vejce. Posypeme čerstvě mletým pepřem a hostina je tady. Dáme si k tomu, co nám chutná. Silný černý čaj s mlékem nemá chybu.
 
 
Kdo jde vařit se mnou? Dáte mi vědět, jak se dařilo? Máte taky rádi grilovaný sýr ve všech podobách jako já?
 
Vaše Rop

4 komentáře:

  1. Ha! Jakmile mi instalují troubu, tak jdu na to, tohle vypadá jako dokonalá večeře! A, ano, já jsem jedna z těch, které se děsí ztracených vajec, je tedy čas je znovu objevit! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, jdi do toho. Je to rychlý, jednoduchý, a děsně dobrý. Ztracených vajec se neboj - nejhorší, co se může stát je, že ti praskne žloutek. Dá se to jíst i tak. Anebo je hodíš kočkám, uděláš si volský oko a za týden zkusíš ztracence znovu. Známe z vlastní zkušenosti ;-)

      Vymazat
    2. Tak, dnes jsem se k tomu konečně dostala a je to delikatesa!!! A ztracená vejce se nakonec ztrácela docela snadno, až jsem byla překvapená. Moc díky za recept i podporu, tohle budu opakovat! :)

      Vymazat
    3. Peti, to je super!! Podle fotky to vypadá božsky, a vidíš, na ztracených vejcích fakt nic není. Já miluju ten moment, kdy zakrojíš do žloutku a on se pomalu rozteče na chleba... :-)

      Vymazat

Zajímá mě, co si myslíte.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...